Spojené státy zvyšují vojenský tlak na Venezuelu, provádějí nálety proti podezřelým obchodníkům s drogami v Karibiku a nasazují síly v měřítku, jaké nebylo od studené války vidět. Tento agresivní postoj vyvolává vážné otázky o tom, zda se Washington připravuje na přímou vojenskou intervenci, navzdory nejasným zdůvodněním a potenciálním důsledkům.
Proč Venezuela? Trvalý spor
Venezuela byla pro Spojené státy dlouho geopoliticky dráždivá, zejména za socialistických vůdců Huga Cháveze a Nicolase Madura. Současná administrativa považuje Venezuelu za zdroj nestability kvůli jejímu ekonomickému kolapsu, politickým represím a údajným vazbám na obchod s drogami. Přestože je invaze v plném rozsahu nepravděpodobná, situace se rychle zhoršuje.
Vojenská expanze a agresivní rétorika
Od začátku podzimu americká armáda výrazně zvýšila svou přítomnost v Karibiku, včetně tisíců vojáků, pokročilých dronů, stíhaček a letadlové lodi USS Gerald Ford. Nahromadění bylo doprovázeno nálety na podezřelé lodě s drogami, které zabily desítky lidí. Prezident Trump také naznačil, že je připraven podniknout další kroky, když řekl, že USA zakročí proti venezuelským obchodníkům s drogami, případně včetně samotné vlády, „velmi brzy“.
Rétorika dále zesílila, když Trump naznačil, že vzdušný prostor nad Venezuelou byl fakticky uzavřen, a údajně vyzval Madura, aby rezignoval, aby se vyhnul vojenské akci. Znepokojivě se objevily zprávy, že americké síly popravily ty, kteří přežili předchozí úder, což vyvolalo právní obavy z mimosoudních poprav.
Je to legální? Šedé oblasti intervence
Zákonnost těchto akcí vyvolává vážné pochybnosti. Trumpova administrativa posouvá hranice prezidentské moci používáním rétoriky „války proti teroru“ k ospravedlnění stávek bez souhlasu Kongresu.
Přestože je obchodování s drogami vážný problém, neospravedlňuje automaticky vojenskou intervenci podle mezinárodního práva. Označení venezuelského Cartel de los Soles ze strany administrativy za teroristickou organizaci nelegitimizuje útoky proti civilistům ani stávky na venezuelské půdě. Neexistence jasného právního odůvodnění spolu s neexistencí vážné bezprostřední hrozby činí tuto eskalaci hluboce problematickou.
Co by se mohlo stát dál? Nálety a změna režimu
Zatímco invaze v iráckém stylu je kvůli logistickým omezením nepravděpodobná, pravděpodobným scénářem je omezená letecká kampaň. Spojené státy by mohly zaútočit na drogové laboratoře, letiště nebo dokonce venezuelská vojenská zařízení. Agresivněji jsou možné i skryté operace, nálety dronů nebo nálety speciálních jednotek proti Madurovi a jeho vnitřnímu okruhu, připomínající invazi do Panamy v roce 1989.
Změna režimu by však byla riskantní. Mocenské vakuum by mohlo vést k občanské válce mezi soupeřícími vojenskými frakcemi a ozbrojenými skupinami, což by vyvolalo další masový exodus venezuelských uprchlíků. Zdá se, že administrativa si je těchto rizik vědoma, ale nadále jedná.
Velký obrázek: Priority USA ve Venezuele
Venezuela je křižovatkou několika priorit USA: migrace, obchodu s drogami a opozice vůči socialismu. Trumpova administrativa považuje zemi za symbolický a strategický cíl a je ochotna zvýšit tlak, i když odůvodnění není jasné.
Situace zůstává proměnlivá a další eskalace je možná v závislosti na tom, zda se administrativa rozhodne „použít nebo ztratit“ – rozmístí své vojenské prostředky dříve, než budou potřeba jinde. Nejistota připomíná události, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu, kde nadměrné vojenské nahromadění vytvořilo nevyhnutelný bod, odkud není návratu.
Závěrem, posila americké armády u Venezuely je nebezpečná hra s nejasnými cíli. Potenciál chybného výpočtu a nezamýšlených důsledků je vysoký a nedostatek právního odůvodnění vyvolává vážné otázky o dlouhodobé strategii správy.
